Nejlepší odpověď
Faktem je, že masoretický text hebrejské Bible a křesťanská Bible obsahují 150 žalmů, ale některé nejstarší řecké překlady Starého zákona – jmenovitě bible Septuaginta a Syriac – zahrnují Žalm 151 a Žalmy 152-55.
Raní církevní otcové nepovažovali Žalm 151 za kanonický, proto není zahrnut ve většině protestantských nebo katolických překladů Bible. Wikipedia však uvádí:
Východní pravoslavná církev i koptská pravoslavná církev, arménská apoštolská církev a arménská katolická církev [citace potřeba] přijměte žalm 151 jako kanonický. Římští katolíci, protestanti a většina Židů to považují za apokryfní. Nachází se však v příloze v některých katolických Biblích, jako jsou některá vydání latinské vulgáty, a také v některých ekumenických překladech, jako je nová revidovaná standardní verze.
Na žalmu není žádné číslo 151 v Septuagintě. Z názvu psaného žalmu vyplývá, že je nadpočetný: „Tento žalm je připisován Davidovi a je mimo počet. Když zabil Goliáše v jediném boji.“
Zde je běžná anglická bible ( CEB) text Žalm 151A [hebrejsky] :
Aleluja Davida, Jesseho syna.
1 I byl nejmenší z mých bratrů, nejmladší ze synů mého otce. Udělal ze mě pastýře svého stáda, vládce nad jejich mláďaty.
2 Moje ruce tvořily flétnu, mé prsty lyru. Dovolte mi vzdát slávu Pánu, pomyslel jsem si.
3 Hory nemohou svědčit Bohu; kopce ho nemohou hlásat. Ale stromy si vážily mých slov, stáda mé skutky.
4 Kdo může hlásat, kdo může ohlašovat, kdo může ohlašovat skutky Páně? Bůh viděl všechno; Bůh slyšel všechno; Bůh poslouchal.
5 Bůh poslal svého proroka, aby mě pomazal; Samuele, aby mě udělal skvělým. Moji bratři mu vyšli vstříc, pohlední ve formě i vzhledu:
6 Jejich postava vysoká, vlasy krásné, ale Pán Bůh si je nevybral.
7 Místo toho poslal a vzal mě, abych sledoval stádo. Bůh mě pomazal svatým olejem; Bůh mě učinil vůdcem svého lidu, vládcem nad dětmi své smlouvy.
Odpověď
Žalm napsal David po bitvě s Goliášem.
„Byl jsem malý mezi svými bratry a nejmladší v domě svého otce; Choval jsem ovce svého otce. Moje ruce udělaly harfu; moje prsty vytvořily lyru. A kdo to řekne mému Pánu? Sám Pán; je to on, kdo slyší. Byl to on, kdo poslal svého posla, vzal mě z ovcí mého otce a pomazal mě svým olejem na pomazání. Moji bratři byli pohlední a vysokí, ale Pán s nimi nebyl spokojený. Vyšel jsem naproti Pelištejci a on mě proklel svými modlami. Ale vytasil jsem jeho vlastní meč; Popravil jsem mu hlavu a vzal jsem ostudu izraelskému lidu. “ Žalm 151: 1–7
Tradiční hebrejská a křesťanská Bible obsahuje 150 žalmů. Některé verze Bible, například ta, kterou použila řecká pravoslavná církev, však obsahují žalm 151.
Žalm 151 není považován za kanonický v protestantismu i katolicismu a není zahrnut do většiny překladů protestantských nebo katolických biblických překladů. Žalm údajně napsal David a hovoří o jeho výběru Bohem jako nového izraelského krále a o Davidově vítězství nad filištínským obrem Goliášem.
Až do dvacátého století byl žalm 151 moderním učencům znám pouze jako řecký, latinský nebo syrský text, který se objevil v Septuagintě (LXX) a překlady ze Septuaginty. Ale pak byly objeveny svitky od Mrtvého moře a v jednom ze svitků byl nalezen žalm 151. Hebrejská verze žalmu 151 (v kumránských svitcích) se poněkud liší od překladu LXX; v hebrejské verzi je žalm rozdělen na dva samostatné texty, které jsou poté spojeny a zhuštěny do kratšího textu v LXX.
Existuje několik důvodů, proč žalm 151 není obsažen ve většině Biblí. Jedním z nich je, že žalm nebyl součástí tradičního nebo masoretického hebrejského textu. Tradiční judaismus považuje žalm 151 za součást apokryfu . Dalším důvodem je, že i když se Žalm 151 objevuje v Septuagintě, překladatelé této verze jej označili jako „ nikoli z počtu“ ; to znamená, že nepovažovali Žalm 151 za oficiální součást biblického kánonu.