Nejlepší odpověď
Většina dosud zveřejněných odpovědí není nestranná ani spravedlivá. Jsou poznamenáni sektářstvím a konspiračními teoriemi do té míry, že se jim ani nedaří otázku vyřešit. Pravda je:
Rozhodně nebyl šíitem.
Ve skutečnosti byl šíitským nenávistí. Na papíře to byl sunnit, ale že ano? Byl dokonce muslim? Znovu, na papíře, ano, ale jeho činy neodpovídají islámu ani umírněnému sunnismu (odložení extremistických skupin stranou). Nesledoval ani ideál Mohammada (muslimského proroka), ani ideál Omara a Abu Bakra (sunnitských vůdců). Byl válečným štváčem, netvorem a držel se ideálů krvežíznivců. Byl Hitlerem své doby, kromě toho, že neměl mozek. Byl Hitler křesťanem? Teoreticky ano, v praxi absolutně ne .
Qaznavi král ve starověku dobyl Indii, aby „šířil islám“, ale místo toho šířil nenávist a krev. Jawaharlal Nehro říká, že tvrdil islám, ale se nijak nelišil od ostatních dobyvatelů, krvežíznivých a lhostejných k náboženství < / rozpětí>. A to je důležité.
Odpověď
Saddám Husajn byl původně sekulárním baathistou, který zpočátku skutečně nepřisuzoval žádné náboženství. Ke konci své kariéry směřoval více k islámu do bodu, kdy dokonce zahájil kampaň za islamizaci Iráku. Tato kampaň byla pod vedením jeho pravé ruky (samotného súfistického islamisty) Izzata Ibrahima Al-Douriho (vedl vojáky Naqshbandi v Iráku). Ve skutečnosti také pracoval po boku salafských organizací. Jednoduchá odpověď je: zpočátku nepřisuzoval náboženství, ale byl sem tam ovlivněn některými sunnitskými náladami. Ke konci své kariéry a nakonec až do konce svého života začal postupovat směrem k islamizaci Iráku pod výkladem ovlivněným sunnity / súfi / salafi. Saddám se v zásadě pokusil změnit také baathistickou stranu Iráku. Dokonce řekl lidem, že Michel Aflaq (zakladatel baathistické strany) po jeho smrti konvertoval na islám a chtěl pokračovat ve svém odkazu islámské a arabské jednoty.