Nejlepší odpověď
Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou jako inženýři musíme udělat, je vytvořit zjednodušující předpoklady o skutečných systémech buď pro snadné modelování, nebo pro rychlejší analýzu. Tyto předpoklady však nelze učinit libovolně, jednou z nejdůležitějších věcí, které je třeba mít na paměti, je účel technické analýzy při vytváření těchto předpokladů. Například všichni víme, jak všudypřítomný je předpoklad tuhého tělesa v oblasti mechaniky, ale pokud vás zajímá rozložení napětí v pevném těle, pak za předpokladu, že to bude tuhé, nebude inteligentní předpoklad.
Takže co vlastně je bodové zatížení ??
Koncept bodového zatížení je pohodlný způsob, jak modelovat skutečná zatížení, jejichž oblast použití je ve srovnání s velikostí těla na velmi malá které jednají. Například pokud máte obrovskou desku (řekněme 20x20x2 metr krychlový), která spočívá na čtyřech válcových sloupech o průměru 0,05 m, pak za předpokladu, že reakce dané pilíři na desku jako bodové zatížení, nebude špatný předpoklad. Všimněte si jedné věci, že i když reaktivní zátěže poskytované pilíři působí na konečnou plochu za předpokladu, že jde o bodové zatížení, je rozumný předpoklad, pokud nemáte zájem vědět něco, co nelze za přítomnosti tohoto předpokladu určit.
Za předpokladu obvyklé konotace slova „realita“, které je ve vaší otázce přítomno, bodové zatížení ve skutečnosti neexistuje, ale je to důležitý koncepční předpoklad, který se používá při reálných výpočtech mnoha reálných systémů.
Doufám, že to odpoví na vaši otázku a sami budete moci najít více příkladů bodového zatížení, které ve skutečnosti neexistuje, ale je užitečné při modelování mnoha reálných systémů.
Můžete si také přečíst moji odpověď na následující otázku: Eulerova ohybová rovnice je odvozena z čistého ohybu, ale aplikujeme ji také na nosníky, když existuje smykové napětí. Je to správně? Pokud ano, jak?
Toto je podobné vaší otázce.
Odpověď
Teoreticky a při řešení problémů se zřídka rozlišuje mezi jmenovité zatížení a plné zatížení.
Hodnoty jmenovitého množství (V, I, kVA) jsou maximální přípustné hodnoty, o nichž rozhodují úvahy, jako je
- nárůst teploty (trvalý a krátkodobý provoz) )
- napěťové napětí na izolaci (okamžité a dlouhodobé účinky),
- nasycení,
- porucha vodiče v důsledku tvorby horkých míst atd.
jmenovité zatížení by bylo zatížení, kterému může stroj dodávat při nepřetržitém provozu, přičemž udržuje všechna množství na jmenovitých hodnotách. Tyto omezující jmenovité hodnoty hodnoty společně rozhodují o tom, do jaké zátěže lze dodávat, aniž by došlo k porušení provedených úvah.
V systému, kde je udržováno konstantní jmenovité napětí, odpovídá odebíraný kVA aktuálnímu odběru Jmenovitý proud bude tedy znamenat, že bude dodáván jmenovitý kVA. Proto budou výrazy r Maximální zatížení a plné zatížení lze zaměnitelně použít. Ale když změny napětí, intenzita plného zatížení se bude lišit od jmenovitého proudu.
Zvažte transformátor: 1fázový, 500 / 100V, 10kVA, 50Hz
Primární jmenovitý proud = 20A
Sekundární jmenovitý proud = 100A
PŘÍPAD I:
Pokud primární zdroj dodává jmenovité napětí 500 V , jmenovité zatížení sekundárního proudu bude odebírat 10 kVA při 100 V a 100 A. Jmenovité zatížení a plné zatížení zde znamená stejnou věc.
PŘÍPAD II:
Pokud je primární zdroj napájen menším napětím, řekněte 300V < / rozpětí>, stejné jmenovité zatížení bude mít tendenci čerpat 10 kVA při 60 V a 166,67 A. Tento proud překračuje jmenovitý sekundární proud, protože pak se vinutí přehřeje a spálí, pokud provoz pokračuje po delší dobu.
Nyní připojíme zátěž, která odebírá jmenovitý sekundární proud 100 A při dostupném sekundárním napětí 60 V, tj. 6 kVA zatížení. Toto však není jmenovité zatížení stroje. Toto je maximální možné zatížení, které lze na při dané úrovni napětí dodávat. Takže můžeme říci, že stroj je plně naložen na této úrovni napětí. Takže v tomto scénáři není úplné a jmenovité zatížení stejné. Dalo by se také namítnout, že se jedná o případ snížení hodnoty . Ale opět je termín jmenovité zatížení konkrétně určen pro konkrétní stroj, který byl skutečně navržen.
Nedefinujeme různé jmenovité zatížení při různých úrovních napětí, ale můžeme mít různé plné zatížení při různých úrovních napětí. Tyto různé kVA při plném zatížení budou poté stejné jako snížený kVA při dané úrovni napětí , jako v PŘÍPADU II výše.
I když např. někdy říkáme test nárůstu teploty za podmínek plného zatížení v transformátoru, je lepší řekněme jmenovité podmínky, protože ztráty, které určujeme, jsou při jmenovitém napětí, proudu a frekvenci.
Pokud si chcete přečíst více odpovědí na tuto otázku, přečtěte si zde, ale ve skutečnosti se nezdají být příliš přesvědčivé buď.