Nejlepší odpověď
Bae neznamená v dánštině nic, není to zde ani slovo. Pokud nemáme přístup k dánské klávesnici, může ae fungovat jako náhrada za æ, a tak by se dalo tvrdit, že bae a bæ jsou stejná slova. Lidé ale nepíšou bae jako bæ, i když mají přístup k dánské klávesnici. Takže i když bæ znamená hovno, bae neznamená hovno.
Odpověď
Dalo by se o tom napsat celou knihu.
Pokud porovnáte švédštinu a norštinu zejména rozdíly mezi jejich vlastními vnitřními dialekty jsou stejně velké jako rozdíly mezi psanými standardními formami těchto dvou jazyků.
Dánština je lichá, pokud jde o výslovnost, což může znít poněkud rozmazaně. a nevýrazné pro norské / švédské uši. Naopak, netrénovaní Dánové často neumí rozeznat norštinu a švédštinu na základě jejich obecného zvuku.
Dánština má v podstatných jménech pouze dvě pohlaví (obyčejná a střední); Švédština a norština mohou mít tři pohlaví (mužský, ženský, střední). Standardizovaná švédština ( Rikssvenska ), stejně jako nóbl a literární formy norštiny, však také používají pouze dvě pohlaví.
Psaná dánština a norština jsou blízko. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že po samohláskách bude dánský pravopis často ukazovat měkké souhlásky (B, D, G), kde norština a švédština mají tvrdé souhlásky (P, T, K). Příklady: dánština bog “book” = norština / švédština bok , dánština gade „street“ = norština. brána , švédština gata .
Poslední příklad také ukazuje, jak Norská a dánská slova ve – e často zobrazují – a ve švédštině. Dánština kvinde „žena“ odpovídá norštině kvinne , ale ve švédštině je to kvinn a . (Druhá forma se může vyskytovat také v norštině, ale pak jako definitivní forma „žena“; toto je ve švédštině kvinnan , což odpovídá kvinnen v literárnějším jazyce nebo norštině vyšší třídy. Ještě nejasnosti?)
Většina základní slovní zásoby je ve třech jazycích stejná, což umožňuje menší fonologickou a pravopisné variace (jako kvinde / kvinne / kvinna ve výše uvedeném příkladu). Je docela možné sestrojit celé věty, které mohou být buď norské nebo dánské, např. dette er en hest „toto je kůň“ (i když by to nahlas přečetl Nor a Dán, byl by snadno viditelný rozdíl v přízvuku). Švédská verze se také trochu liší: Detta är en häst. Je ale třeba hledat několik slavných „falešných přátel“, jako když adjektivum rolig znamená ve švédštině a norštině úplně jiné věci („legrační“ „Vs.“ klidný).
K dispozici budou také nejrůznější jemné sémantické rozdíly. Norská lage „make“ odpovídá dánské lave , ale ta druhá se často používá také v obecný smysl „dělat“. Když jsem (Nor) naposledy navštívil Kodaň, jednou jsem špatně odbočil a šlápl před cyklistu; po náhlém otočení na mě zařvala velmi řečnickou otázku: „ Hvad laver du?“ (Co to děláš?) Etymologický norský ekvivalent by byl „ Hva lager du? ”, ale to by mohlo znamenat jen“ Co děláš? ” Naše slovo pro „do“ je gjøre , i když má také dánský příbuzný gøre ; existuje také švédský příbuzný: göra.
Druhý příklad také ilustruje, jak švédský pravopis používá ö , kde norština a dánština upřednostňují ø . Podobný případ je švédština ä ; Norština a dánština mají místo toho æ . Jako Nor (nebo Dán) si člověk vždy klade otázku, zda je pro švédské město Malmö správné používat pravopis jako „Malmø“. Na našich klávesnicích máme snadno k dispozici písmeno Ø a vynaložení minimálního úsilí přijít na to, jak psát Ö…
Švédská preference pro ä a ö lze připsat německému vlivu, který je někdy cítit i ve slovníku.Například švédština pro „newspaper“ je tidning , což přímo odpovídá němčině Zeitung ; Dánština a norština místo toho používají slovo odvozené z francouzštiny avis .
Toto bych mohl rozšířit na neurčito.