Nejlepší odpověď
Záleží zcela na tom, o jakém jazyce mluvíte. Písmeno ü nejčastěji představuje úzkou přední zaoblenou samohlásku, která je v mezinárodní fonetické abecedě představována jako [y]. Zvuk je něco jako vyslovení „ee“ se zaoblenými rty.
Zde je písmeno ü v různých jazycích se zjednodušeným vysvětlením:
- španělština – ü znamená, že u se vyslovuje jako angličtina w.
- němčina – ü zavřít přední zaoblená samohláska [y]. Představuje také stejný zvuk v: čínštině Pchin-jin, maďarštině, turečtině, ujgurštině, estonštině, azeri, turkmenštině, krymštině, kazašštině a tatarštině . Zřídka se také zobrazuje v francouzštině .
- katalánštině – ü označuje, že u se vyslovuje jako angličtina w, stejně jako ve španělštině; lze jej však také použít k ukázce, že dvě samohlásky nelze provozovat společně jako dvojhlásku, například „Raül“.
Odpověď
Tyto 2 tečky jsou v angličtině označovány jako přehlásky.
Jejich použití závisí na jazyce. Ve španělštině používáme přehlásky, abychom věděli, zda potřebujeme vyslovit „u“ nebo ne.
Výslovnost slova „guerra“ je standardní způsob, jak používat „u“ za „g“ nebo „q“. Při tomto druhu použití „u“ mlčí, ale dá vám vědět, že je třeba vyslovit „g“ jako tvrdé „g“, například ve slově „get“. Pokud by „u“ nebylo, podle standardních španělských pravidel by „g“ bylo měkké „g“, které zní jako „h“ v angličtině, například v „nápovědě“.
Co tedy uděláme, když ve skutečnosti chceme vyslovit „u“ před „e“, když je přítomno „g?“ Přidáme k tomu přehlásku! Slovo „cigüeña“ má tedy slovo „u“ za slovem „g“ přečtené jako slovo „goo“ v angličtině, než aby bylo ticho.