Nejlepší odpověď
„ Mahariṣi Pāṇini ” napsal popisnou lingvistiku pojednání s názvem „ Aṣṭādhyāyī “, které pokrývalo celou gramatiku sanskrtského jazyka (včetně védské části) a také slovotvorbu („ pada-vyutpatti ”) pravidla ve formátu„ sūtra „. Popisný znamená kodifikaci toho, co již bylo v praxi – na základě mluveného jazyka, kterým je v té době sanskrt v Bhaaratamu.
Co je „ Aṣṭādhyāyī „
„Aṣṭādhyāyī“ považováno mnoha lingvisty ve starověku, středověku i dnes za největší jazykové dílo, jaké kdy člověk vytvořil. S přibližně ~ 4000 „ sūtrā “ (mystickými aforismy) se jedná o nejkratší gramatickou knihu, která kdy pokrývala celou většinu pravidel pro jazyk tak dokonalý jako sanskrt. Proto po letech pečlivého studia lingvisté přijali, „Aṣṭādhyāyī“ není jen pro sanskrtský jazyk, ale pro všechny lidské jazyky, protože pravidla gramatiky kodifikovaná slovem „ Mahariṣi Pāṇini „- zejména„ kārakam ”(karaka teorie jazyka) je univerzální , což znamená, že je použitelný pro všechny jazyky – je to skutečně mapa lidské psychologie samotného „jazyka“
“ Mahariṣi Pāṇini “
Byl pastevcem koz žijícím na březích mohutná řeka Sindhu. Později podle „ śiṣya “ (studenti, kteří zaznamenali „ Pāṇinīya śikṣā “) a stoupenci „ Mahariṣi Pāṇini “, během své „ dhyāna “ (hluboké meditace) měl vizi „Bhagavāna Natarāje“ (Šrí Šivy) v jeho kosmickém tanci. Tento kosmický tanec (označující princip cyklu stvoření a destrukce) je věčný a vždy se odehrává – původně byl svědkem čtyř oddaných Bhagavan Šivy – Sanaka , Sanatana , Sanandana a Sanatkumāra. Tento vesmírný tanec byl také svědkem různých lidí v různých dobách, například „ Mahariṣi Patañjali“, „Mahariṣi Vyāgrapāda“, „Mahariṣi Tirumūlar“. Dokonce i dnes je tento tanec svědkem v „ nirvikalpa samādhi “ = tomuto se říká „ दर्शनात् अभ्रसदसि ”Na shloce v„ skānda-purāṇam „ (जन्मनात् कमलालये, दर्शनादभ्रसदसि। स्मरणादरुणाचलं काश्यांहि मरणान्मुक्ति:॥) „
Obrázek: Bhagavan Nataraja
„Māheśvara sūtra“
Na konci (jeden cyklus) tance Bhagavan Nataraja potřásl svým „ dhakkā “ („ damaru ” – ruční buben) 14krát a ten zvuk byl slyšet „ Mahariṣi Pāṇini “ jako 14 krátkých „ sūtra ”as
१. अइउ ण्। २. ॠॡ क्। ३. एओ ङ्। ४. ऐऔ च्। ५. हयवर ट्। ६. ल ण्। ७. ञमङणन म्। ८. झभ ञ्। ९. घढध ष्। १०. जबगडद श्। ११. खफछठथचटत व्। १२. कप य्। १३. शषस र्। १४. ह ल्।
Těchto 14 „ sūtra “ zvaných jako “ māheśvara sutra ”byly výchozím bodem pro„ Pāṇinīya-vyākaraṇa-paramparā “. Tento druh jedinečného uspořádání „ akṣara “ (slabik) a nikoli „ varṇa “ ( fonémy) se nazývá „ akṣarasamāṃnāyam “.
Poznámka : „ varṇamālā “ nebo „ prātiśākhya ”texty obsahují pouze„ varṇasamāṃnāyam ”
V každém z “ Pañca vyākaraṇa “ ( 1. „ Aṣṭādhyāyī sūtra-pāṭha “, 2.„ dhātu-pāṭha “, 3.„ gaṇa-pāṭha “, 4.„ liṅgānuśāsanam “, 5.„ uṇādi-pāṭha “), „ prayāhāra “ – použití prvního nebo středního „ akṣaram “ a ukončení s posledním „ halanta-akṣaram “ (souhláska).
Tyto texty „ Pañca vyākaraṇa jsou souhrnně označováno jako „ upadeśa “ a skupina „ akṣara “ pro konkrétní proces je s názvem „ pratyāhāra“ a koncová souhláska se označuje jako „it“ („इत्“)। ( Aṣṭādhyāyī sūtra – 1: 3: 2 उपदेशे ऽजनुनासिक इत्). Tento druh kodifikace, proměnného zpomalení atd. se používá v programovacích jazycích, nikoli v lidských jazycích.
नृत्तावसाने नटराजराजो ननाद ढक्कां नवपंचवारम्।
सनकादिसिद्धान् उद्धर्तुकामः एतद्विमर्शे शिवसूत्रजालम्॥
Jak napsal „ vyākaraṇa“ texty?
Mnohem dříve existovaly skvělé„ Vaiyākaraṇā „ (nejen gramatiky, ale i lingvisty) a také po době „ Mahariṣi Pāṇini “. Lze najít odkazy na 16 „ Vaiyākaraṇā “ (lingvistů) před časem „ Mahariṣi Pāṇini “. Také „ Mahariṣi Pāṇini ” ocenil některá díla předchozích gramatiků a přijal jejich pravidla tak, jak jsou v „ Aṣṭādhyāyī “. Kromě toho existovaly i odkazy na „ Mahariṣi Yāska “, který napsal „ niruktam ”(“ vedāṅga ”) etymolog, kterého také nazval“ Mahariṣi Pāṇini “.
„ Mahariṣi Pāṇini “ si ve skutečnosti vypůjčila některá ze svých pravidel, aby vytvořila „ Aṣdādhyāyī“ – Největší jazykový kánon, který existuje pro univerzální gramatiku, nejen pro sanskrtský jazyk .
Částečný seznam sanskrtských gramatiků / lingvistů, kteří žili před „ Mahariṣi Pāṇini ”:
Apiśālī, Audumbarāyaṇa, Chakravarmā, Gārgya, Galava, Kāsakritsna, Kāsyapa, Pauṣkarasādi, śākalya, śākatāyana, śākatāyana , Sphotāyana, Vārshayani, Vārthākṣa, Vājapyāyana, Vyādi, a také Etymolog „ Mahariṣi Yāska ”
Před „ Aṣṭādhyāyī”, existovaly i další “ vyākaraṇa“ texty jako „ aindram ”,“ cāndram „,“ kaumāram „, „śāktam“, atd. Byli považováni za lidi z jiné éry.
Byly zde i další „ Vaiyākaraṇā ” (lingvisté), některá z jejich děl byla ztracena.
„ Mahariṣi Pāṇini ”cestoval po celé zemi a pozoroval jazyk (sanskrt), kterým se mluvilo v různých částech země. Podrobnosti o různých druzích použití byly jasně vysvětleny v „ Mahābhāṣyam “ příručky „ Mahariṣi Patañjali “. Poté společně kodifikoval pravidla běžného jazyka a také pro všechna neobvyklá slova speciální pravidla používání.
Kvůli stručnosti (jednoduché, krátké a přesné) z „ Aṣṭādhyāyī “ všichni vědci a normální lidé přijali„ Aṣṭādhyāyī „jako hlavní gramatický text pro sanskrt a po určitou dobu se stal standardem.
Dnes, protože nejsme dostatečně obeznámeni se sanskrtem, a proto musíme zjistit, zda je naše použití slov správné nebo ne, abychom se podívali na „ Aṣṭādhyāyī “ – tedy popisný text se stal normativním textem.
Obrázek .: „Pada-śāstram“ v jediném diagramu
Proč „ Aṣṭādhyāyī „?
“ Mahariṣi Patañjali ”nastolil nejdůležitější otázku týkající se gramatiky, například
1). Proč „ Aṣṭādhyāyī “? (proč „ vyākaraṇam“ ?) a pak sám odpověděl takto: „śiṣṭa-parijñānārtham aṣṭādhyāyī“ – k identifikaci velkých mudrců.
2). Jak identifikovat „ śiṣṭa“ (mudrce) a za co? – praxe „ śiṣṭa“ (mudrci) „ vāgyoga „nebo„ śiṣṭa-modlitba „(rafinované, přesné a sladké použití jazyka)
3). Proč „ vāgyoga “ – ti, kteří jsou realizováni / osvíceni, jsou také mistry „ vāgyoga „(ti, kteří dokážou odrážet věčnou pravdu („ pāramārtika satyam „) v jazykové formě) a následovat své ideály používání jazyka, i když jejich jazyk použití není konvenční – to je považováno za nejčistší formu jazyka, protože vychází z úst realizovaného mistra.
Na závěr tedy být “ śiṣṭa“ sám “ Mahariṣi Pāṇini ”by určitě kodifikoval všechny své„ Pañca vyākaraṇa ”texty založené na„ śiṣṭa-modlitba „- proto při použití sanskrtu podle správné gramatiky a výslovnosti získáte výhodu„ vāgyoga „a proto je považován za sanskrt jako „ Devabhāṣā ”
——————————
अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत्।
स्वाध्यायाभ्यसनं चैव वाङ्मयं तप उच्यते॥ भ -गी -१७: १५॥
[वाग्योगः = वाङ्मयं तपः]
—————————
Některé více informací
Když začala Kali yuga, Védu organizoval Maharishi Vyasa (Krishna Dvaipāyana) a jeho učedníci do 4 různých. Po velké destrukci (potopě) na konci Dwāpara-yugy vznikla potřeba znovuvytvoření různých „ śāstra ” textů, a tak přišla první sada autorů “ Vedāṅga “ (Všimněte si, že „ Vedāṅga “ nejsou „ apauruṣeya “ jako Védy; „ Vedāṅga “ jsou autorem člověka). „ ṣadangāni “ (6 „ vedāṅga „) = Pāṇini – (1) „ śikṣā „, (2)„ vyākaraṇam „; Yaskā – (3) „ niruktam“ ; Lagada – (4) „ Jyotiṣa“ ; Piṅgaḷa – (5) „ candas“ ; Parāśara, Bodhāyana a další – (6) „ Kalpa“ == Těchto 6 „ vedāṅga “Byly napsány nebo znovu vytvořeny jako první sada textů„ śāstra „ v Kali Yuga pro pochopení Vedy.
Proto podle určitých Tradiční vědátoři v době „ Mahariṣi Pāṇini “ a dalších „ ācārya v„ vedāṅga ”bylo v době počátku Kali Yugy – což je přibližně 4000–5 000 let zpět od dnešního dne a sanskrt je starší než tyto„ ācārya ”.
Odpověď
Před existencí sanskrtské gramatiky Panini vaidik však tato gramatika nebyla kompilována ani hromaděna. Panini se tedy potuloval po celém světě sledovat různá použití tehdy mluveného jazyka. poté se běžně používal sanskrtský jazyk. Panini je sestavil a vytvořil astadhyayi.