Nejlepší odpověď
cache / kæʃ / cachet / kæʃeɪ / (USA)
V angličtině existují dvě slova, která mají společný francouzský kořen. Mají důležité rozdíly ve výslovnosti a významu.
Obě slova jsou odvozena z francouzského slovesa cacher („skrýt“), které se vyslovuje \ cash-AY \.
Ve francouzštině se mezipaměť vyslovuje HOTOVOST – stejně jako v angličtině.
Přídavné jméno „skrytý“ ve francouzštině je napsáno s diakritikou na e – caché – a vyslovuje se \ cash-AY \ nebo ve Websterově zápisu \ kash-ā \.
Ve francouzštině je e bez znaku přízvuku mlčí.
Moje vysvětlení používá čtyři notace: IPA, Webster, Dr. Seuss a francouzština, takže to může být trochu matoucí. Notace Dr. Seussa má být neutitivní a srozumitelná všem čtenářům angličtiny bez vysvětlení.
cache podstatné jméno UK / kæʃ / US / kæʃ /
ZK: Je to jedna slabika. Hotovost . Je to z francouzštiny, takže final -che vydává zvuk „sh“.
cachet
Jediný rozdíl mezi britská a americká výslovnost tohoto slova je vzorem stresu. UK CA-shay / ˈkæʃeɪ /. USA: ca-SHAY / kæ’ʃeɪ /
Webster (USA) notace: \ ka-ˈshā \ Není uvedena žádná alternativní výslovnost. Existuje však varianta britské výslovnosti, / ‘kæʃeɪ /. \ ka-shā \
- kvalita, která někoho nebo něco označuje jako zvláštní a hodnou respektu a obdivu: Tento typ bundy býval určitý cachet.
Jak se vyslovuje mezipaměť?
mezipaměť znamená „a místo, kde jsou věci skryty, “což je význam, který vstoupil do angličtiny v 17. století. Může to také znamenat mezipaměť nebo „část paměti počítače, kde jsou uloženy informace, aby je počítač mohl rychle najít.“ Toto slovo se vyslovuje \ CASH \.
Cachet má několik významů. Může to znamenat „prestiž“, „lék připravený tak, aby mohl být spolknut“, nebo „oficiální pečeť“, nejstarší význam slova v angličtině, poprvé použitý v 16. století. Vyslovuje se to \ cash-AY \.
Odpověď
Dostáváte se k něčemu tady, věřte mi. Bohužel, abych se pokusil vysvětlit to lépe než Tamaru a Michaela, musím vklouznout do fonetického vúdú žargonu.
Anglický zvuk „ch“ je neznělý palato-alveolární afrikát . Afrikáta je zastávka a frikativ na stejném nebo extrémně podobném místě artikulace. Tento zvuk je „t“ (jako v čaji) a „sh“ (jako v „sdílení“) vyslovené současně.
Anglické „t“ je neznělé alveolární zastávky a „r“ je cokoli od alveolárního po retroflexní přibližný, podle toho, na které straně Atlantiku se nacházíte. Ať je to kdekoli přesně, je vyrobeno zhruba ve stejné části úst.
Aproximant je podle definice znělý zvuk, pokud odejmete hlas (tj. Vibrace hlasových akordů), je sotva slyšitelný, pokud vůbec, a musí být nějak zdůrazněno. Obvykle je to tím, že se zvýší proudění vzduchu a změní se na fricative. Pro další neanglický příklad, který to podporuje, je to zjevně to, jak velština získala svůj
Takže neznělá zastávka následovaná aproximantem na stejném místě artikulace se prostě musí proměnit v afrikát, protože neznělost zastávky bude aproximant spolu s ním devociovat, a tím učinit aproximaci neslyšitelnou, pokud nebude zdůrazňovat a proměňovat fricative.
A proto se slovo „strom“ objevuje v článku Wikipedie, na který jsem odkazoval výše – v GA i RP – pod nadpisem „Neznělé postalveolární nesourodý společník. “ Stejně jako ch v „křesle“ je „t“ a současně se ozývá „sh“ zvuk, „tr“ ve „stromu“ se ukazuje jako „t“ a … něco velmi podobného „sh“, ale ne docela sykavý, řekl současně.
Takže „stromy“ a „sýr“ v postižených dialektech jsou téměř homofony, ale ne tak docela. Nejsem dostatečně odborný na to, abych vysvětlil, proč není sykavý, na rozdíl od sykavek fricative v „sýru“, ale proto je zvuk na začátku „stromů“ často nepůvodním analyzován jako zvuk „ch“ reproduktory – zejména, jak někdo zdůraznil v komentáři pod Michaelovou odpovědí, reproduktory jazyků, které mají spíše trill / r / než přibližného.
[1] Odpověď Svena Williamse na otázku Jak Welsh získal boční fricative / ɬ / (hláskováno