Nejlepší odpověď
Základní osou momentu setrvačnosti je osa procházející těžištěm nebo těžištěm těla.
Moment setrvačnosti čísla kolem čáry je součet součinů vzniklých vynásobením velikosti každého prvku (plochy nebo hmotnosti) druhou mocninou jeho vzdálenosti od čáry. Okamžik setrvačnosti čísla je součtem momentů setrvačnosti jeho částí.
Nyní víme, že momenty setrvačnosti čísla o přímkách, které se protínají ve společném bodě, jsou obecně nerovné. Moment je největší o jedné linii a nejméně o další linii kolmé k první linii. Sada tří kolmých čar sestávající z těchto dvou a přímky kolmé na obě jsou hlavními osami setrvačnosti obrázku vzhledem k tomuto bodu. Pokud je bod centroidem postavy, jsou osami hlavní hlavní osy setrvačnosti. Momenty setrvačnosti kolem hlavních os jsou hlavními momenty setrvačnosti.
Odpověď
Toto vysvětlení je bohužel velmi dlouhá, protože se pokouším dát to všechno do kontextu Newtonova prvního a druhého zákona: –
Je třeba vzít v úvahu, že setrvačnost je odporem ke změně v klidu nebo v uniformě pohyb, pokud tato změna není vynucena nějakou vnější silou působící na tělo.
Setrvačnost těla lze považovat za jeho odolnost vůči změně jeho klidového stavu nebo rovnoměrný pohyb v přímce, pokud není pod vlivem nějaké vnější síly.
To znamená, že aby bylo možné změnit klidový stav těla nebo rovnoměrný pohyb po přímce, musí na tělo po určitou dobu působit nějaká vnější síla. .
Výsledná změna hybnosti v průběhu trvání se rovná vnější síle; (F = m. Dv / dt … nebo F = m. A)
Tedy setrvačnost těla je ta, na kterou je třeba reagovat, aby bylo možné vyvolat změnu hybnosti v čase ( zrychlení).
U tělesa rotujícího kolem osy je „Moment setrvačnosti vzhledem k této ose“ odpor ke změně jeho stavu pohybu kolem osy, pokud na něj nepůsobí vnější síla aplikován na tělo ve vzdálenosti od osy, jinak označované jako Torque, aby se změnil jeho stav pohybu kolem osy.
Výsledná změna momentu hybnosti těla kolem osy přes doba trvání se rovná Externímu aplikovanému točivému momentu kolem osy.
Pokud vezmeme v úvahu, že aplikovaný moment je aplikovaná síla krát kolmá vzdálenost od osy otáčení a že úhlová rychlost vede k lineární rychlost o velikosti rovnající se vzdálenosti od osy krát úhlová rychlost, můžeme formulovat „míru“, která je odrazem pojmu hmota a whi ch budeme nazývat moment setrvačnosti a který shromáždí podmínky vzdálenosti tak, že
F. r = m. r. (dv / dt)
F. r = m. r. r. (dα / dt) (kde dv = r. dα)
F. r = m. r. r. ω (kde ω = dα / dt)
T = m. r ^ 2. ω
T = I. ω
Tudíž v případě rotujícího tělesa je momentem setrvačnosti vlastnost tělesa, na kterou musí působit aplikovaný točivý moment kolem osy otáčení a která způsobí změnu v moment hybnosti v čase (úhlové zrychlení)
SHRNUTÍ =========
V případě lineárního pohybu je setrvačností tělesa jeho hmotnost
V případě pohybu kolem osy je moment setrvačnosti tělesa součinem jeho hmotnosti a čtverce kolmé vzdálenosti hmoty od osy.
Mělo by je třeba si uvědomit, že těleso není jediným bodem, kde je v tomto bodě soustředěna veškerá jeho hmota. Proto je jeho moment setrvačnosti součtem všech součinů jeho bodových hmot krát čtverce jejich příslušných vzdáleností od osy rotace.
Mělo by to být