Nejlepší odpověď
Jaká je tradice „penny for the guy“ týkající se podobizny Guy Fawkese, která má být spálena 5. listopadu?
Tato kuriózní tradice vymřela na počátku 60. let, ale byla způsob, jak si děti, často s pomocí rodičů a dalších dospělých, vydělají peníze na ohňostroj v noci Bonfire Night, která se koná 5. listopadu. Děti udělaly své chlapce v týdnech do akce, mnoho z nich bylo celkem dobrých, používali by staré oblečení, které by jim dodala rodina, papír nebo jakýkoli jiný hořlavý odpad, který by jim přišel pod ruku, stará punčocha vždy používáno na hlavu s maskou na obličej a zakončenou starým kloboukem. Pokud byly k dispozici staré boty a ponožky, tím lépe. Tvorba těchto chlapů byla často zachráněna po mnoho měsíců, taková byla hrdost, kterou tyto děti vzaly na své výtvory, a samozřejmě, čím lepší „chlap“, tím více peněz mohli vydělat. Nikdy to nebylo považováno za žebrání, protože to byla specifická jednorázová tradice prováděná po celé zemi pro konkrétní příležitost. Ohně byly postaveny se stejným odhodláním a ve skutečnou noc, vždy 5. nebo nejbližší pátek nebo sobotu (nikdy neděle), byl na ohni upálen ten nejlepší chlap a ohňostroj zapálili dospělí, pokud se jednalo o komunitní oheň, který téměř vždy to tak bylo, mohli být přidáni menší chlapi, aby oheň nepřestal hořet.
To vše bylo na oslavu Guy Fawkese a spiknutí střelného prachu, navzdory skutečnosti, že budovy parlamentu nevybuchly (ohňostroj) a Guido Fawkes nebyl upálen na hranici. Bylo to tradiční a byla to zábava s jídlem a nealkoholickým nápojem po ruce.
Je smutné, že dnes jsou ohňostroje vypouštěny na zem, takže už není nadšené očekávání, kluci jsou věcí minulost, stejně jako ohně, je nyní vše regulováno a řízeno zdravím a bezpečností a prostě už nezbývá žádná zábava, toto je 21. sofistikované století – a pokud bych mohl, vrátil bych hodiny zpět do srdce.
Odpověď
Pod touto otázkou je vážné nepochopení. Gates Catesby, jehož členem byl Fawkes, nebyli žádnými starými katolickými rebely; kdyby byli, byli by souzeni a popraveni a všichni by jen pokrčili rameny a pokračovali v tom, jako tomu bylo u Babbingtonova spiknutí před dvaceti lety, a to navzdory skutečnosti, že Mary Queen of Scotland, neméně, byla účastní se toho.
Ale gang Catesby byl teroristy v měřítku, které vybízí ke srovnání s 11. zářím. Jejich plán byl vyhodit do povětří Sněmovnu lordů během státního otevření parlamentu. To, kdyby to vytáhli, by zabilo krále a prince z Walesu, celou titulovanou šlechtu země a všechny členy poslanecké sněmovny: zkrátka k tomuto datu víceméně celá politická třída v Anglie. Poté měli v úmyslu unést královu starší dceru (9 let) a prohlásit ji za královnu s ručně vybranými sympatizanty jako vladaři v naději, že v zemi bude dostatek soucitné katolické šlechty, aby odolalo jakýmkoli odporům.
Je třeba poznamenat, že lidé experimentovali s započtením objemu střelného prachu, který gang nashromáždil, a první část spiknutí by fungovala: s náležitou úctou k Dave Consiglio, všichni zemřou.
Ve skutečnosti samozřejmě došlo k úniku spiknutí a bylo zabráněno bombardování; také katolická šlechta v zemi byla ohromně stejně zděšená jako kdokoli jiný, když se podrobnosti dostaly ven. A je také pravda, že vláda také použila stav veřejného mínění k zásahu proti lidem, kteří byli jen náhodně spojováni s členy gangu.
Ale považovat Prašnou zradu za pouhou další vzpouru je chyba kategorie. Jednalo se o teroristické spiknutí v rozsahu bezprecedentním v tehdejších evropských dějinách. Katolická i protestantská vláda nad tím vyjádřily své zděšení a nebyli jen zdvořilí. Alespoň po dalších sto let si to docela pochopitelně pamatovali jako den, kdy se země vyhnula kulce; a asi po sto letech se z toho stane zvyk.
Samozřejmě si dnes nikdo nepamatuje historii. Stejně jako si nikdo nepamatuje, proč je Nicholas z Myry (Santa Claus) spojován s rozdáváním dárků. V dnešní době je to jen párty.