Nejlepší odpověď
Karma (akce) není příčinou utrpení ale přílohy jsou
- Opustit provozovatele -loď akcí
- Milujte to, co děláte, dělejte to ze srdce
- Nechte přílohu všech akcí
Změňte své vnímání
- Vnímejte každého a všechno jako sebe
- Vnímejte vyrovnanost ve štěstí a trápení, zisku a ztrátě
Dbejte na svou mysl
- Když je tvoje mysl pod kontrolou, jsi tvůj nejlepší přítel nebo jsi sám nepřítel
- Mysli ze s oul, ne z mysli
(Smyslové orgány jsou mocné než tělo, mysl je mocná než smysly, intelekt je mocný než mysl, duše je mocná než intelekt)
Může to být bytost Monk & Yogi, aniž by se vzdala světa a akcí
- Ten, kdo se zříká připoutanosti každé akce, kdo se vidí v každé živé bytosti a kdo plní své povinnosti, je považován za jogína nebo Sanyasiho (mnicha)
- „Znalosti jsou lepší než praxe bez rozlišování, meditace o Bohu je lepší než poznání a zřeknutí se plodů akcí je dokonce lepší než meditace ; mír totiž bezprostředně vyplývá z odříkání. “
- Ten, kdo se zříká světa, nutí smysly vypnout a přemýšlení o smyslové rozkoši v mysli je považováno za falešného člověka (neboli falešného mnicha a jogína).
Příroda má tři kvality
- Sattva – nezištnost, aktivní
Kdo je aktivní v činech pro povznesení společnosti bez jakýkoli osobní prospěch, tuto kvalitu drží.
- Rajas – sobectví, aktivní
Kdo je aktivní ve snaze o štěstí sebe sama, tuto kvalitu si drží.
- Tamas – lenost, ospalost
Kdo je líný a neaktivní, žije jen pro potěšení z jídla a spánku. Tuto kvalitu má.
Lze změnit jejich povahu (základní kvalita)
- Snížením Rajas & Tamas je Sattva povznesená
- Snížením Sattva & Tamas je Rajas povznesena
- Snížením Sattva & Rajas je Tamas povznesena
- Povahou mysli je neklid , ale běžnou praxí lze získat úplnou kontrolu nad myslí.
Bůh
- Bůh je jak duch (jeho vyšší přirozenost), tak hmota ( jeho podřadná podstata)
- Bůh je beztvarý, ale všechny formy mu patří
- Bůh nedělá nic, ale on je ten, kdo vytváří, udržuje a ničí vesmíry a životy
- Bůh je moudrost i skutečné já každé bytosti
- Krišna je osobností Boha, který se narodil ve světě, aby zachránil Dharmu.
- Jediný Bůh je uctíván různými způsoby
Moudrost je jediným očistcem hříchů
- Moudrost je cílem života
- Moudrost o Já má moudrost všeho
Vzdejte se Bohu
- “ Ten, kdo jedná stejně s přítelem i nepřítelem , a je stejný ve cti a potupě, kdo je stejný v horku i chladu, rozkoši i bolesti a v jiných protikladných zkušenostech a je prostý připoutanosti, ten, kdo chválí a vyčítá podobně, je dán k rozjímání a je spokojen s jakýmkoli dostupné prostředky k obživě, které nezajímají žádný pocit vlastnictví a připoutanosti, pokud jde o jeho místo bydliště, a jsou plné oddanosti ke Mně, ten je Mi drahý. “
- „ Ten, kdo nabízí nejvyšší lásku ke Mně, káže nejhlubší evangelium Gity mezi Mými oddanými, přijde ke Mně sám; o tom není pochyb. “
- „ Vzdej se všech svých povinností Mně, všemocnému a všem podporujícímu Pánu, uchyl se ke Mně sám; Zbavím vás všech hříchů, nebojte se. „
- „ Dej mi mysl, buď oddaný Mi, klaň se Mi a klaň se Mi. Když to uděláš, přijdeš ke Mně sám, opravdu ti to slibuji; protože jsi Mi výjimečně drahý. “
Poznámka: – Citované texty jsou (přesné) oproti Bhagavat Gitě (Gorakhpur Press – anglický překlad).
Odpověď
Shrnutí Bhagavad-Gita
Slepý král Dhritarashtra žádá Sanjaya, aby mu vyprávěl, co se stalo, když se jeho rodina Kauravas shromáždila, aby bojovala s Pandavas o kontrolu nad Hastinapurou. Jeho rodina není právoplatným dědicem království, ale převzali kontrolu a Dhritarashtra se ji snaží uchovat pro svého syna Duryodhanu. Sanjaya hovoří o Arjunovi, který přišel jako vůdce Pandavů, aby si vzal jeho království zpět Sri Krishna jako jeho vozataj. Gita je rozhovor mezi Krišnou a Arjunou, který vedl k bitvě.
Arjuna nechce bojovat. Nechápe, proč musí prolévat krev své rodiny pro království, které ani nutně nechce. V jeho očích je zabíjení jeho zla a zabíjení jeho rodiny největším hříchem ze všech. Složí zbraně a řekne Krišnovi, že nebude bojovat. Krišna pak zahájí systematický proces vysvětlování, proč je Arjunova dharmická povinnost bojovat a jak musí bojovat, aby obnovil svou karmu.
Nejprve vysvětluje Krišna samsarický cyklus narození a smrti. Říká, že neexistuje skutečná smrt duše – pouhé odloučení těla na konci každého kola zrození a smrti. Účelem tohoto cyklu je umožnit člověku odpracovat si svoji karmu nahromaděnou během životů akce. Pokud člověk nezištně dokončí akci ve službě Bohu, pak může odpracovat svou karmu, což nakonec povede k rozpadu duše, dosažení osvícení a vijnany a ukončení samsarického cyklu. Pokud jednají sobecky, pak se hromadí dluh, čímž se stále více dostávají do karmického dluhu.
Krišna představuje tři hlavní koncepty pro dosažení tohoto rozpuštění duše – odříkání, nezištná služba a meditace. Všechny tři jsou prvky pro dosažení „jógy“ nebo dovedností v akci. Krišna říká, že skutečně božský člověk se nezříká veškerého světského majetku ani se jednoduše nevzdá činu, ale spíše najde mír v dokončení činu v nejvyšší službě Bohu. Výsledkem je, že se člověk musí vyvarovat příslušných pastí tří gun: rajas (hněv, ego), tamas (nevědomost, temnota) a saatva (harmonie, čistota).
Nejvyšší forma meditace přichází, když se člověk nejen může osvobodit od sobeckých činů, ale také se ve svých činech plně soustředí na božství. Jinými slovy, Krišna říká, že ten, kdo s ním dosáhne božského spojení v meditaci, nakonec najde svobodu od nekonečného cyklu znovuzrození a smrti. Ten, kdo skutečně najde spojení s Bohem, ho najde i v okamžiku smrti.
Zdá se, že Arjuna stále potřebuje důkazy o Krišnových božských silách, a tak se mu Arjuna zjevuje v jeho mocné, božské podobě, s „mocí jednoho tisíce sluncí.“ Když Arjuna viděl Krišnu v jeho božském stavu, najednou si uvědomil, co mu může osvícení přivést do jednoty, a nyní má úplnou víru v jógovou cestu. Dále se ptá Krišny, jak může přijmout lásky k Bohu a Krišna odhaluje, že láska pochází z nezištné oddanosti člověka božskému, navíc k pochopení, že tělo je prostě pomíjivé – produkt prakriti, vycházející z puruši, a podléhá nekonečnému znovuzrození. Člověk musí opustit touhy a pokušení a averze svého těla, aby našel svobodu.
Gita končí tím, že Krišna říká Arjunovi, že si musí zvolit cestu dobra nebo zla, protože jeho povinností je bojovat Kauravové pro své království. V tom koriguje rovnováhu dobra a zla, plní svou dharmu a nabízí nejhlubší formu nezištné služby. Arjuna to chápe a postupuje do boje.