Nejlepší odpověď
Naší planetu pokrývá více než 10 miliard akrů lesů, což je více než 30\% jejího celku. Nyní je lidé kácejí rychlým tempem (asi 15 milionů akrů ročně) v procesu zvaném odlesňování, aby vytvořili prostor pro rozvoj, jako jsou silnice, budovy a další stavby vytvořené člověkem. Děje se to od počátku 90. let.
Ačkoli je odlesňování často považováno za negativní, z praxe můžeme získat určité výhody. Jinak by se to nedělo, že? Co musíme udělat, je vyhodnotit jeho přínosy oproti potenciálním budoucím rizikům. Budou převažovat dlouhodobé zisky transformace našich zemí nad dlouhodobými zisky ponecháním to tak, jak je? Vyhodnocením kladů i záporů této metody můžeme na tuto otázku efektivně odpovědět.
Seznam kladů odlesňování
1. Vytváří více využitelného prostoru pro růst. Jedním z hlavních důvodů, proč se tyto lesy kácejí, je vytvořit prostor pro expanzi. Se všemi volnými oblastmi, které vznikají odlesňováním, lze vybudovat věci, jako jsou podniky stimulující ekonomiku a vylepšené silniční systémy.
Očekává se, že do roku 2050 bude na planetě 10 miliard lidí a nikdy – končící růstovou explozi v dohledu, se vesmír stal na Zemi více prémiovou nutností. Když se na pozemcích nacházejí lesy, které by mohly být využívány k bydlení, jejich odstraněním může vzniknout obyvatelnější prostor. Budou také postaveny komerční podniky a domy využívající produkty, které byly odstraněny z biomu.
2. Produkuje více použitelného materiálu. Všechny stromy se kácejí a používají se k výrobě řeziva a jiných druhů dřevěných výrobků. Od šťáv po rostliny je lze použít k výrobě dobrého papíru a mnoha dalších potřeb. Pro samotnou půdu může být použita pro zemědělské účely.
Vzhledem k produktům odlesňování může určitě poskytnout ekonomický přínos, v mnoha případech regionální i místní. Dřevo a papír jsou vyráběny pro potěšení celého světa a část toaletního papíru, který se používá ve většině domácností, pochází alespoň z části z odlesňování, pokud nebyl vyroben z čistě recyklovatelných předmětů.
3. Umožňuje civilizaci a industrializaci. Pokud o tom přemýšlíme, zůstanou velké části lesů po celém světě nevyužité, které by místo toho mohly být přeměněny na některá výhodnější zemědělská místa, která mohou pomoci nakrmit stovky nebo dokonce tisíce lidí, kteří hladovějí. Několik částí těchto svěžích zemí lze také použít k vytvoření skvělé infrastruktury, která pomůže rozmachu ekonomik, a tím pomůže také ekonomicky všem lidem, kteří v nich žijí.
4. Vytváří více pracovních míst. Lidé, kteří pracují na lesním výrubu, většinou nemají k dispozici žádné další pracovní příležitosti, což znamená, že odlesňování poskytuje pracovníkům finanční zdroje, které potřebují, aby se mohli pravidelně starat o své rodiny. Když je určitá zalesněná oblast vyklizena, mohou se pracovníci usadit a založit farmu, plantáž nebo průmyslový sektor, který pomůže udržet tok příjmů.
5 . Umožňuje příležitost pást se zvířata. Pasení zvířat je jeden dobrý způsob, jak zajistit, aby bylo odlesňování velmi užitečné. S touto metodou bude pro lidi snazší najít možná neznámá zvířata, která se skrývají v panenských lesích, nebo dokonce znovu objevit ta, která jsou prohlášena za vyhynulá. To nám poskytne šanci je šířit k lepšímu.
6. Dává nám šanci vyprodukovat více potravin. Vývoj v rostlinných technologiích vedl v posledních 2 desetiletích k obrovským objemům zemědělských výnosů, ale spekuluje se, že to nemusí být v příštích 2 desetiletích dostatečné. Naštěstí odlesňování může poskytnout dostatek prostoru k produkci dostatku potravin pro více než 10 miliard lidí, kteří budou mít v budoucnu hlad.
7. Umožňuje lidem generovat více příjmů. Proces odlesňování vytváří silný zdroj příjmů pro vlády po celém světě. To pomáhá stimulovat mnoho ekonomik, zejména v rozvojových zemích.
Seznam nevýhod odlesňování
1. Zvyšuje oxid uhličitý v atmosféře. Rostliny a stromy hrají zásadní roli při udržování obyvatelné planety. Jak většina z nás pravděpodobně ví, fotosyntéza (proces, který se děje v rostlinách) filtruje plyny oxidu uhličitého ze vzduchu a uvolňuje kyslík. To znamená, že řezání velkého počtu rostlin může mít velmi negativní dopad na životní prostředí.Umožní hromadění skleníkových plynů a přispívá ke globálnímu oteplování.
2. Dále podporuje rozvoj sucha. Globální oteplování má řadu nepříznivých důsledků, včetně sucha, které již postihuje mnoho částí světa. Odlesňování podporuje vyšší úroveň spotřeby vody pro pěstování hospodářských zvířat a plodin. Místo toho, aby voda poskytovala přirozený systém recyklace vlhkosti, jde voda do potravin a živočišné výroby a odstraňuje ji z přirozeného koloběhu života.
3. Zaměřuje se pouze na krátkodobé zisky. Podle výzkumu svět již dnes produkuje více než 10\% kalorií, které potřebuje pro celou světovou populaci. Ve skutečnosti mnoho zemí konzumuje více než 1 000 kalorií denně na obyvatele, což je více než množství potřebné pro správné zdraví. Měli bychom vzít na vědomí, že pokud se vyrobí více potravin, pak budou mít lidé tendenci soustředit se spíše na krátkodobé zisky, místo na uspokojování dlouhodobých potřeb.
4. Jedná se o omezený zdroj. Bez ohledu na mnoho peněžních výhod, které můžeme nejprve získat odlesňováním, tyto zisky ze dřeva by mohly zmizet, protože nebudou vysazeny žádné další stromy, které by nahradily těžební. Hospodářská zvířata a farmy nemusí být zdaleka tak ziskové jako živobytí, vzhledem k prosperujícím lesům v planetárním měřítku.
5. Přispívá k vyhynutí divoké zvěře. Odstranění stanoviště je často základem pro vyhynutí druhu. Při kácení lesů se ztrácejí nejen stromy, ale také nespočetné množství divočiny, jako jsou savci, ptáci, hmyz, obojživelníci a mnoho dalších zvířat, které z nich činí domov. Když nebudou mít kam jít, budou nuceni do oblastí, které pro ně nejsou vhodné. Ve skutečnosti došlo k drastickému poklesu množství divoké zvěře v určitých oblastech, které zaznamenaly závažné důsledky odlesňování. V podstatě odstraňujeme část sebe sama, když už nedovolíme, aby zvířata existovala tak, jak vždy existovala.
6. Způsobuje záplavy. Všichni víme, že stromy a rostliny hrají zásadní roli při absorpci přebytečné podzemní vody tím, že nasávají extra vlhkost přes své kořeny a rozptýlí ji zpět do atmosféry. Bez rostlin, stromů a dalšího rostlinného života tedy nebude nic, co by pomohlo regulovat přebytečnou vodu z deště, a půda bude příliš nasycená. To je jedna z hlavních příčin povodní nejen v odlesněné oblasti, ale i v jejím okolí.
7. Může to bránit výrobě budoucích léků. Pouze malá část lesů na světě byla prozkoumána lidmi mimo kmen a mnoho z nejlepších léků současnosti má základ z předmětů, které byly zajištěny z těchto bohatých zemí. Nyní by odlesňování odstranilo možnost studovat biome, učit se z něj a pomoci zlepšit lidský život pro všechny.
8. To jen krátce způsobí ztrátu všech lesů. Vzhledem k tomu, jak rychle jsou lesy každý den hackovány odlesňováním, je velmi pravděpodobné, že planeta ztratí všechny deštné pralesy už za 100 let. A pokud k tomu dojde, budou ztraceny také všechny druhy rostlin a živočichů, které jsou jejich původem.
9. Zavádí nespočet škod na životním prostředí a komunitě. Náhlé a nevratné důsledky globálního odlesňování mohou určitě ohrozit existenci lidí a celého světa.
10. Způsobuje to dominový efekt nepříznivých účinků. Odlesňování může způsobit dominový efekt na celé planetě, včetně globálních změn podnebí, zničení původních obyvatel a zániku biologické rozmanitosti. Jeden špatný krok a tento proces nás povede do prázdného a nesmyslného světa. Smrt rostlin a živočichů může vést k částečné ztrátě lidských životů.
Závěrem lze říci, že odlesňování, i když to může být nutné, bude mít extrémně negativní dopad na životní prostředí. I když existuje mnoho výhod, kterých lze využít, nelze jeho rizika ignorovat. Mnoho snah o odlesňování se zaměřuje pouze na krátkodobé zisky a nemyslí na dlouhodobá rizika a důsledky. Lék na značný počet ničivých nemocí lze právě teď najít v lesních oblastech a odlesňování může trvale odstranit schopnost objevit něco, co by mohlo být prospěšné pro lidskou rasu v příštích letech.
Odlesňování by rozhodně mělo být své místo a nikdy by to nemělo být přehnané? Studie ukazuje, že každých 20 minut se ztrácí plocha o velikosti 20 fotbalových hřišť! S ohledem na tuto hrozbu můžeme pomoci při výzkumu toho, co můžeme udělat, abychom to zpomalili