Nejlepší odpověď
Budu hovořit o hlavních etnických skupinách v Pákistánu,
Punjabis
Punjabis tvoří většinu Pákistánu, jejich jazykem je pandžábština (nejpoužívanější jazyk v Pákistánu, více než urdština) Punjab je nejlidnatější a nejrozvinutější provincií s většinou rozvinutých měst. Země je velmi úrodná a má 5 hlavních řek, tato oblast dává nejvíce v zemědělství. Punjabis jsou také nejvíce dominantní v pákistánské armádě a vládě. Paňdžábové nejvíce přispívají k pákistánské ekonomice a jsou nejvzdělanější v Pákistánu. Dalo by se také říci, že jsou „bojovou rasou“, ale tento termín se mi nelíbí, protože jej Britové vymysleli, aby rozdělili lidi v Indii. Punjabis pocházejí z jedné z nejstarších civilizací, kterou je Indus Valley Civilization. Pákistánský Paňdžáb také udržoval vztahy s Kašmírem před rozdělením a v Paňdžábu se usadilo mnoho Kašmírů.
Je třeba také poznamenat, že Paňdžábové byli v roce 1947 rozděleni vytvořením Pákistánu a sikhů / hinduistů Paňdžáb musel opustit pákistánský Paňdžáb, což bylo nešťastné. Stejně tak se muslimové z indického Paňdžábu přistěhovali do Pákistánu a rychle se asimilovali a už se neříkají přistěhovalci.
Protože Paňdžáb byl posledním státem, který byl kolonizován Brity. Paňdžáb byl pro Brity stále hrozbou, takže v Paňdžábu rozdělili a vládli, a Britové také pandžábský jazyk nestandardizovali, což pokračovalo vytvořením Pákistánu. Britové Punjabi neocenili a dokonce ho i ponižovali.
Paštunové
Paštunové žijí hlavně v provincii KPK a mají značnou populaci také ve FATA (nyní KPK), severní Balúčistán , Karáčí, Paňdžáb a sousední Afghánistán. Mluví paštštinou a většinou se vztahují k Afgháncům. Podobně jako Punjabis je rozdělují hranice. Toto rozdělení však není způsobeno Pákistánem, byly již rozděleny v britských dobách a toto rozdělení pokračovalo stvoření Pákistánu. Mohou být také považováni za „bojové rasy“. Po Punjabis tvoří většinu v pákistánské armádě a vládě. Paštunové jsou Íránci a nejsou indiáni jako Punjabis a Sindhis.
Sindhis
Sindhis jsou lidé, kteří bydlí V Sindhu, většinou na venkově, najdete Sindh etnický. Jazyk Sindhi je jedním z nejstarších v Pákistánu a má bohatou kulturu. Největší a nejrozmanitější město Pákistánu je v Sindhu, mají také největší přístav a poskytují Pákistánu dobré spojení s mořem. Po paňdžábštině jsou nejvýznamnější v zemědělství. V Indii žije také značná sindhská populace. Sindh nebyl v přepážce rozdělen jako Paňdžáb. Sindhi nemají v pákistánské armádě příliš velké zastoupení, na rozdíl od Paňdžábů / Paštunů.
Sindhi byl standardizován v britských dobách a vyučuje se v Sindhu, který je v současné době na rozdíl od pandžábského.
Seraikis
Seraikis žije v jižní části Paňdžábu, mluví seraiki. Seraiki část Paňdžábu je méně rozvinutá ve srovnání se severním Paňdžábem a mají hnutí pro jejich provincii zvané Southern Punjab. Dalo by se říci, že jsou směsicí mezi Punjabis a Sindhis a mluví dialektem Punjabi a že mají svou vlastní identitu. Seraikové nemají moc zastoupení ani v pákistánské armádě, což je hlavně pandžábská armáda. Pro Seraikis zatím neexistuje žádná provincie a jsou v provincii Paňdžáb, která je vyvinuta více než ve zbytku Pákistánu.
Muhajirs
Muhajir znamená imigrant a jsou to indičtí přistěhovalci, kteří odešli z Indie do Pákistánu (protože byli muslimové). Muhajíři většinou žijí v Urban Sindhu a jsou zde většinou. Je mylná představa, že všichni mluví urdsky, mluvili různými indickými jazyky, jako je Bhojpuri, ale nakonec si všichni osvojili urdština.
Mezi Muhajirem a Ethnic Sindhi existuje konflikt a oba k tomu mají své důvody ale v poslední době se to zlepšilo.
Kašmírci
V Paňdžábu je značná populace Kašmírců a pár také v Azad Kašmíru a Gilgit. Mluví většinou urdsky / pandžábsky a v Pákistánu jsou dobře asimilovaní. V Paňdžábu existovali Kašmírci ještě před rozdělením, obě provincie také obchodovaly navzájem.
Baloch
Balochové žijí v největší provincii Pákistánu (pouze podle rozlohy) a je to nejméně rozvinutá provincie v Pákistánu, jejich země není tak úrodná jako země Pákistánu východně od Indu, ale jsou bohaté na minerály. Balúčistán má nízkou populaci a souvisí s Balúčem v Íránu a Afghánistánu.
Gwadar býval v Ománu, ale pákistánská vláda jej koupila a spojila s Pákistánem. Domorodí obyvatelé Gwadaru chtěli být s Pákistánem a byli s tím spokojeni.
———————————
To jsou všechna hlavní etnika Pákistánu , jsme různí lidé, ale spojuje nás zeměpis a také můžete říci náboženství (97\% Pákistánců jsou muslimové).
Stejně tak je Pákistán vyvážený a různorodý a nikdo nekontroluje vše, co všichni potřebují se navzájem fungovat.
Odpověď
Podle mého názoru by se z Karáčí měla stát samostatná provincie skládající se z města a jeho předměstí.
Já ano pochopit argument obou stran týkající se tohoto. Lidé ze Sindhi mají za to, že Karáčí je největší a nejbohatší město v Sindhu. Jeho odnětí z provincie by bylo podobné jako odvedení Láhauru z Paňdžábu. Nebo ještě horší.
Udržování Karáčí jako součásti Sindhu však z dlouhodobého hlediska také Sindh a Karáčí poškozuje. Příliš mnoho soustředění a zdrojů směřuje do Karáčí a nedostatečně do ostatních měst v Sindhu. To pravděpodobně zvýší migraci do Karáčí a současně to povede k zanedbání ostatních měst v Sindhu.
Karáčí
Chtěl bych, aby byly všechny provincie Pákistánu rozděleny na menší a funkčnější jednotky. Nejen Sindh. Podle mého názoru jsou současné provincie Pákistánu příliš velké. Zvláště Paňdžáb se stovkou populace. V nadcházejících desetiletích je pravděpodobné, že urbanizace značně vzroste kvůli lidem, kteří se stěhují za prací do velkých měst. Výsledkem současného systému je, že všechny zdroje směřují do několika velkých měst, jako je Láhaur, Karáčí atd. Tato města nebudou schopna přijmout miliony lidí. Proto bych byl rád, kdyby se provincie rozdělily na ty menší, které se dají snadněji spravovat. Navíc by to vedlo k tomu, že se zdroje a rozvoj zaměří na více měst. Spíše než jen 2–3 hlavní.
Dalším problémem současného systému je, že provincie jsou rozděleny podle etnických linií. Spíše než administrativní důvody. To vede k tomu, že politické strany používají etnický původ jako politický nástroj. Kdykoli lidé začnou hlasovat na základě etnických linií, nikoli podle výsledků poskytovaných politiky. To má za následek, že politické strany již nebudou muset ve skutečnosti dělat mnoho práce, aby získaly hlasy. Protože etnickou kartu lze snadno použít k získání hlasů, bez ohledu na poskytnuté výsledky.
Chtěl bych, aby byly provincie rozděleny, přičemž každá nová provincie by měla být centrem velkého města. To by mělo zajistit, aby se vývoj a zdroje rozložily po celém Pákistánu, a ne jen do několika měst, jako je Karáčí a Láhaur.
Zde je několik map tohoto hypotetického rozdělení provincií:
Mapy hypotetických rozdělení provincií Pákistán. První z nich dělá nejlepší práci při vytváření nových provincií, které spravedlivě rozdělují populaci Pákistánu.
Domnívám se, že se to v Pákistánu stane?
Ne . Lidé v Pákistánu nikdy nedovolí rozdělení provincií. V Pákistánu je příliš mnoho etno-nacionalistů, kteří by nikdy nedovolili rozdělení jejich provincií. Pro ně nezáleží na tom, že Paňdžáb má populaci sto milionů lidí (hustěji obydlených než většina národů na světě) a nezvládnutelnou jako jedna jednotka. Dokud zůstane sjednoceným Paňdžábem. Ostatní provincie jsou obdobným případem. Pro příliš mnoho lidí v Pákistánu je dobrý pocit z vaší etnické skupiny mnohem důležitější než skutečný rozvoj těchto regionů a jejich prosperita.
Podobným případem je i Karáčí. Přesto by pro Karáčí a Sindha bylo dlouhodobě dobré oddělit se. To se nikdy nestane. Nejprve by nastal nepořádek v jednání s různými etnickými skupinami, které by takový krok nikdy nedovolily. Zadruhé, museli byste jednat s politickými stranami, které by takový krok nikdy nedovolily, aby nedošlo ke ztrátě moci.
Město Karáčí
Předpokládám, že by bylo možné pokusit se posílit místní vládu a správu města Karáčí. Toho by se dosáhlo poskytnutím větší kontroly místní samosprávě města a snížením moci provinční vlády nad městem. Je však nepravděpodobné, že by takovou změnu umožnili i lidé a politici.
Lidé a politici v Pákistánu se odmítají vyvíjet a přizpůsobovat se, aby přežili. Zdá se, jako by raději nechali staré problémy přetrvávat a zhoršovat se, než aby změnu některých rizik napravily.