Nejlepší odpověď
Vážený M Anonymous,
Láska a nenávist jsou protiklady, protože tyto emoce směřují laserovým zaměřením buď k vybudování, nebo strhnout někoho nebo něco jiného.
Lhostejnost však nesouvisí s žádným z nich, protože je tak neosobní, náhodná a rozptýlená. (Beru to zpět; lhostejnost je docela spojená s nenávistí, a tedy opakem lásky, protože i její neúmyslné vedlejší účinky jsou často daleko od dobrých. Ve skutečnosti je lhostejnost ještě krutější než nenávist, protože je tak neosobní, takže lhostejnost by byla opak lásky.)
Porovnejte zuřící nenávist Hitlera proti všem Židům a jiným „nežádoucím“ s konzumující láska matky, která se zoufale snaží chránit své dítě před zabitím v Osvětimi. Polární protiklady.
Sarah M., zveřejněno 13. ledna 2018 (aktualizováno 8. ledna 2020)
OTÁZKA: Co je opakem nenávisti? (zeptáno 20. prosince 2017)
Odpověď
Často jsem se sám sebe divil. Dobrá otázka.
Lidé, kteří tvrdí, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost může pohlížet na lásku jako na starost o druhého. Když přemýšlíme o tom, co je součástí milování někoho, ať už je to naše rodina, přátelé nebo romantický partner, obvykle to zahrnuje péči o jeho blaho. Proto je v tomto pohledu na lásku jako na starost o druhého opakem lásky nedostatek zájmu nebo lhostejnost k druhému. Takže v tomto pohledu, že milovat někoho znamená mít o něj zájem, má smysl říci, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost.
Ne každý však pohlíží na lásku z hlediska zájmu o druhého . Myslí si, že romantická láska má další rozměr, který výše uvedený nezachytil. Koneckonců být zamilovaný do někoho často vyžaduje intenzivnější emoce než starost o druhého. Pokud si myslíte o lásce romanticky, jako o něčem intenzivnějším než starosti, pak bude mít smysl říci, že opakem lásky bude stejně silná emoce, jako je intenzivní nelibost nebo nenávist. Intenzivní nechuť nebo nenávist je opakem intenzivní lásky nebo lásky.
Milenci a emoce, které mohou cítit, mají zajímavé komplikace. Můžeme si uvědomit, že nenávidět někoho je slučitelné s milovat ho. Lidé, kteří jsou v sevření lásky, se mohou navzájem nenávidět po objevení určitých událostí, jako je nevěra. V takovém okamžiku mohou nenávidět i milovat některé aspekty dané osoby, například je mohou nenávidět za něco, co udělali jako milostný poměr, a přesto k nim být hluboce připoutáni a chtít s nimi mít láskyplný vztah, takže milují některé jejich aspekty, ale nemohou snést, co udělali. Je to kvůli složitosti našich vztahů, že nenávist k někomu může existovat vedle lásky k někomu. Z tohoto důvodu někteří lidé mají podezření, že nenávidět někoho je znamením, že není nad druhou osobou.
Když někdo projevuje úplnou lhostejnost k druhému, tato skupina protikladných emocí (někoho milovat a nenávidět), která nás táhne současně v opačných směrech neexistuje. S lhostejností víme, že už nezbyla žádná láska. S lhostejností nás nezajímá, zda daná osoba žije nebo umírá, je ve vztahu k druhému nebo svobodná, záleží na ní nebo ne. Lhostejnost nám dává jasnější indikátor, že k druhému člověku nezbyla žádná láska. může nám poskytnout jasnější obrázek o tom, v čem spočívá jádro lásky, tj. péče o druhého.
Proto si myslím, že lidé tvrdí, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost. Vidí to s lhostejností osoba je osvobozena od emocí, které je spojují s druhou osobou, a jako taková je schopna přejít k lásce k někomu jinému.