Nejlepší odpověď
Pgh. narozený a chovaný zde. Moje matka se vždy snažila přimět nás, abychom nepoužívali „yinz“, když mluvíme o množném čísle „ty“, takže už nejsem opravdový „yinzer“. Ale používám slova jako „spicket“ pro „spigot“ ( Byl jsem na střední škole a byl opraven v anglickém článku, než jsem věděl, že to slovo je čep, věřte tomu nebo ne!), „„ Crick “pro potok, a co je nejhorší ze všech, občas použiji běžná pittsburská konstrukce vynechání slovesa „být“ ve frázích jako: Auto potřebuje umyté (zhoršené) nebo pes potřebuje krmit … Otřásám se však, když se dopustím toho zneužití jazyka!
Běžným pittsburským zvykem je vkládání zvuku „w“ při vyslovování zvuku „l“ slovy jako „dolar“ (vychází jako dahlwer) a „salát“ (vychází jako „salwad“). , toto má svůj základ v polském „dark l“, tedy zvuku, který je slyšet v názvu [va wen sa] Lecha Wałęsy.
Také běžné:
„stále „pro„ ocel “„ keller “pro„ barvu “„ fahl “pro„ faul “„ flahr “pro„ květ “„ jell “pro„ j ail „“ sova „pro“ uličku „“ bolavý „pro“ kanalizaci „“ mýtné „pro“ nástroj „
A samozřejmě pittsburský“ o „zvuk … dlouhý nebo krátký, je to jedinečné pro západní Pensylvánii. Dlouhá verze k ní přidává výrazný zvuk „u“ a krátká verze je plná zbytku „aw“ pro většinu ze zbytku země. Jméno muže „Don“ se tedy vyslovuje stejně jako „úsvit“ a „tot“ zní jako „učeno“.
Odpověď
Lidé všude „mají přízvuk. “ Akcent je nezbytným rysem mluveného jazyka. Je nemožné ho mít.
Otázka se potom rovná: „proč je pittsburský dialekt tak výrazný?“
A tam ve skutečnosti na to není žádná zvláštní odpověď. První věc, kterou je třeba říct, je, že pittsburský dialekt není opravdu tak charakteristický. Je to podtyp Midland American English , což je obvykle to, co lidé myslí, když uvažují o dialektu „General American“ nebo „Standard American“.
It má určitou slovní zásobu a slučování samohlásek, díky nimž je jedinečná od obecnější středoamerické angličtiny, ale všechny dialekty – včetně ostatních, které spadají do středoamerické angličtiny, mají určitou slovní zásobu a slučování samohlásek, které je činí jedinečnými.
Jediná věc, na kterou si myslím, je, že v Pittsburghu je více lidí, kteří se nesnaží „opravit“ svůj dialekt, než na jiných místech. Myslím, že je to proto, s být starší než většina míst, více dělnická třída než většina míst a více geograficky izolovaná než většina míst ve východních USA. Nejbližší hlavní metra jsou vzdálena zhruba dvě hodiny a většina západní Pensylvánie sleduje dialektální kontinuum.
Upřímně řečeno, města, kde lidé mluví vnitrozemská severoamerická angličtina , mají podle mého názoru mnohem „výraznější“ akcenty než Pittsburghers, a já jsem vyrostl v příhraniční oblasti mezi Midlandem a vnitrozemskou severoamerickou angličtinou, kde lidé ve venkovských oblastech mluvili midlandskými dialekty a lidé v městských oblastech vnitrozemskými severními dialekty – a tak jsem je slyšel od mladého věku.