Nejlepší odpověď
Podle formálnějšího standardu chování, jak vyjádřili Emily Post, Letitia Baldridge a Judith Martin (slečna Mannersová), člověk by neměl podávat jídlo v komerčních nádobách. Želé, arašídové máslo, mléko, pomerančový džus nebo cokoli jiného prodaného v obchodě by mělo být dekantováno do nekomerčního kontejneru.
Výjimkou je víno a některé další potraviny, které by se dekantováním mohly poškodit. Například některé ročníky mohou v lahvi hromadit sediment v průběhu času a je třeba je nalít opatrně, aby se sediment nerozvířil. Šampaňské a další šumivá vína po otevření láhve velmi rychle vyblednou.
Myšlenka je, že jídlo by mělo být, kdykoli je to možné, slavnostní příležitostí. Mělo by to být ústředním prvkem dne. Mělo by být vynaloženo maximální úsilí, aby byla péče věnována nejen jídlu, ale také jeho prezentaci. Cílem by mělo být vytvořit uvolněný, příjemný a pohodlný zážitek při stolování s rodinou a příjemný, zábavný a podnětný zážitek při formálním stolování. Mělo by se udělat vše, aby se z jídla odstranila myšlenka komerční činnosti, shonu nebo shonu.
U většiny z nás spěch a shon života často vylučují tento druh pohodového a organizovaného stolování. Je to však, kdykoli je to možné, skvělý ideál, který by měl být podle mého názoru sledován tak často, jak je to možné.
Odpověď
Podle mých zkušeností se to obvykle děje, když je událost, při které bude pomerančový džus po určitou dobu umístěn na otevřeném prostranství a lidé se budou moci (znovu) obsluhovat, aniž by museli jít do ledničky. Několik příkladů těchto akcí zahrnuje snídani do postele, brunche, recepce a venkovní párty.
Skleněné karafy nebo džbány mají za takových okolností oproti původnímu kontejneru několik výhod:
- Jsou estetičtější;
- Je snazší přidat led k nim, aby udrželi šťávu studenou, jak sedí; a
- Lze je použít k rozdělení větších nádob od džusu na vhodnější porce (např. je pravděpodobně lepší mít na stole karafu o objemu 16 uncí, když máte brunch pro dva než originál 64-unce džbán!).