Nejlepší odpověď
Původně platilo pro východní polovinu římské říše poté, co byla říše rozdělena na dvě správní jednotky. („Orient“ pochází z latiny „Oriens“, „východ“). Takže moderní Řecko, Turecko, Sýrie, Egypt atd.
S tím, jak rostlo západní povědomí o Indii, Číně, Japonsku, Indonésii atd., Se tento pojem rozšířil. Přesné místo, kde končí „západ“ a „východ“, závisí na osobě. (Metternich slavně řekl: „Asie začíná na Landstrasse“, což odkazuje na bulvár, který vede na jihovýchod od tehdejších hradeb Vídně.)
Někdy v 19. století britské ministerstvo zahraničí kodifikovalo podmínky “ blízký východ “(např. Sýrie),„ Střední východ “(např. Írán) a„ Dálný východ “(např. Čína). To je přesnější než vágní „orient“, ale samozřejmě jsou to stále „londýnské“ termíny. Moderní historici preferují termíny jako „jihozápadní Asie“, které používají absolutní odkaz.
Odpověď
Slovo „orientální“ není špatné slovo. Znamená to jen „východní“. Některým lidem ve Spojených státech se toto slovo zdá urážlivé, takže by bylo rozumné se mu vyhnout.
Nějaká historie: slovo „oriental“ je adjektivní forma podstatného jména „Orient“, což znamená „východ“. Tato slova pocházejí z latinského podstatného jména „oriens“, což znamená „východ“. , slovo „oriens“ pochází z latinského slovesa „oriri“, což znamená „povstat“. (Vzhledem k tomu, že na východě vychází slunce, znamená podstatné jméno „povstat“ jednoduše „východ“.) Slovo „oriens“ je také zdrojem slovesa „orientovat“ (tj. vyrovnat se se sluncem) a podstatného jména „orientovat“.
Každopádně v západní civilizaci „orient“ přišel odkazují na „východ“ a také na jeho obyvatele, takže slovo „orientální“ bylo u sed popsat někoho z východu. Použití výrazu „orient-“ v tomto kontextu mělo dlouhou a nekontroverzní historii až do poloviny 20. století: Orient Express byl slavný vlak, který jezdil z Paříže do Istanbulu, a Harvardovo oddělení indických a orientálních studií bylo zastřešující dnešní oddělení východoasijských jazyků a civilizací, blízkovýchodních jazyků a civilizací a jihoasijských studií.
Kvůli rozšířeným posunům v sociálních zvyklostech během 60. let, zdůrazněných únavou z války v Asii a zvyšování kulturního povědomí, používání slova „orientální“ vypadlo z laskavosti, zejména ve Spojených státech. Nejvýznamnější kritikou bylo, že „orientální“ byl obecný termín pro to, co bylo ve skutečnosti několik odlišných ras / etnik / dědictví (Číňané, Japonci, Korejci, Vietnamci, Thajci, Indové atd.), A tak byl vůči členům těchto populací trochu bagatelizující.
Postupný pokles používání tohoto výrazu během druhé poloviny 20. století byl většinou nerovný odvážný, s několika orientálními lidmi, kteří se cítili dostatečně poníženi termínem, aby urychlili postup jeho úpadku. Ale v současné době, kdy veškerou řeč hlídá stále agresivnější policie politické korektnosti, zažívá slovo „orientální“ jakési retro-nostalgické oživení jako pejorativní termín, kterému je třeba se vyhýbat. Obecně považuji politickou korektnost za hloupou, ale v případě „orientálního“ jsou dnešní postoje obzvláště přehnaně reakční. Zaprvé, na rozkladu „Orientu“ na Střední východ, východní Asii, jižní Asii a jihovýchodní Asii, což jsou dnes převládající, ale povrchní „dezinfikované“ výrazy pro tento region, není nic zvlášť progresivního nebo osvíceného. Zadruhé, slovo „orientální“ je v Británii živé a zdravé, kde „asijský“ znamená „indický“ a „orientální“ znamená „východní asijský“, a zdá se, že to nikomu nevadí. Zatřetí, vsadím se, že ani jeden člověk se neurazil, když jsem výše uvedeným výrazem „západní civilizace“ obecně označoval „západní obyvatele“, místo toho, abych rozdělil „západní civilizaci“ na její politicky korektní Spojené státy americké, západní Evropské, severoevropské, středomořské a východní evropské kousky. Ale pokud je „orientální“ urážlivý, pak by určitě měl být také „západní“?