Nejlepší odpověď
To znamená „ahoj můj příteli“, pokud je obchodován přímo.
V současné době se téměř nikdy nepoužívá francouzsky, kromě případů, kdy se vám někdo snaží něco prodat, a není vaším „skutečným přítelem“, jako „šéf kuchaře“, což znamená „šéf šéfa“, které uslyšíte uvnitř Döner Kebabs, abyste podpořili soucit.
Protože pokud nejste přátelé s někým ve francouzské kultuře, tradičně (… chladní, řekli by jiní), pak z úcty řekněte „Bonjour Madame / Monsieur“ pro „Hello drahá paní / pane“.
Pokud jste opravdu přátelé, jednoduše řeknete „Salut! Ca va?“ ou „Bonjour! Ca me fait plaisir de te voir! Ca fait longtemps, comment tu vas?“ pro „Ahoj! Už to nějakou dobu je, jak se máš?“
Na tuto otázku odpovídám podrobně, protože jsem v tajné naději, než na jaké narazí jeden z mých nejlepších marockých přátel. jednoho dne si vzpomenout na můj úsměv pokaždé, když mi řekl „bonjour mon ami“, a smát se :): je někdy skvělé mít přítele, který zdůrazňuje věci více než to, co francouzština naučila tradiční francouzština. Ahoj budoucnost Amine! Zavolej mi!
Odpovědět
Fráze Fous-moi le camp je nádherným příkladem toho, co je někdy nazývaný „etický dativ“ (pro který tuto definici nacházím na webu Merriam-Webster : „hovorové použití dativu zájmena pro osobu komu přisuzuje nejasný zájem o danou záležitost. “). Další, méně slaný příklad, je: Mange-moi la soupe , který má sílu„ Jezte svou polévku hned, je tu drahá. “
Pokud jde o verzi Fous-moi le con , mám podezření, že se jedná o chybný přepis, vysvětlený odpovědí pana Olivera Howe: „Otázka zdůrazňuje obtížnost mnoha anglických mluvčích rozlišovat mezi zvuky nasalised o a nasalised a ve francouzštině. “
Fous-moi le camp nutí člověka myslet na Fous -moi la paix (= „nech mě f ** k na pokoji“). Záznam TLFi uvádí příklady foutez lui la paix i foutre le camp ze stejného roku (1790). Osobní zájmeno dává větší smysl v jednom („Nechte mě v pokoji“); s největší pravděpodobností si ho vypůjčil ten druhý („Vypadni odsud … kvůli mně“).
Co se týče toho, jak foutre přišel používat tyto způsoby, vynalezl jsem následující účty.
- Stará francouzština měla slovo bouter , což znamená „hit, push , stisknout, převrhnout; put, place, ”(viz položka v Godefroi ). I do 17. století to bylo docela běžné slovo. Příkaz jako Boutez-moi la paix (= „Dej mi mír, podej mi mír, pošli mír mojí cestou“) by teď měl smysl (i když Nepamatuji si, že bych někdy viděl jeho instanci). Nahraďte Foutez za Boutez a zvuk je velmi podobný, ale výraz je nyní více vtipný a možná důraznější kvůli obscénní substituci. Poté se v případě potřeby použije singulární forma fous druhé osoby.
- Předpokládám, že pro fous le camp , původní výraz byl fuis le camp (= „Uteč z tábora!“). I zde byl foutre vtipně-důrazně-obscénní náhradou za původní sloveso fuir. ( moi , jak bylo navrženo výše, bylo přidáno později.)
Jean-Louis Curtis má příběh (součástí v La France mépuise [1992]), která představuje představu, že po roce 1968 bylo používání různých vulgárních výrazů, jako například výrazů foutre se stal mnohem zobecněnějším. Může to být pravda.
Jsem potěšen, že mohu najít celou konjugaci foutre uvedenou na WordReference.com .